Bylo po mši. Kněz už vyzpovídal všechny hříšné, kteří o svátost smíření stáli a vyšel ze dveří zpovědnice. Před nimi stál jakýsi seriózně vypadající muž. "Copak, Boží ovečko, také chceš vyzpovídat?" otázal se kněz. Muž mlčky zavrtěl hlavou: "Myslím si, že ačkoliv chodím do kostela, nedaří se mi nalézt Boha." Kněz se zamyšleně zadíval na podlahu, v mlčení vyšel z chrámu a když viděl, že ho muž následuje, řekl mu: "Narodil jsem se do nevěřící rodiny."
Muž pokrčil rameny, jakože, co je mu do toho. Kněz dodal: "Řeknu ti příběh. Svůj příběh. Na svých cestách jsem hodně bloudil. Velice dlouho jsem šel i temným tunelem. Ten tunel měl mnoho odboček a já za svůj život hodněkrát odbočil a musel jsem se vracet. Tím šťastnější jsem ale byl, když jsem po dlouhé době zahlédl světlo. Šel jsem za ním a dostal jsem se na konec tunelu. Neotočil jsem se zpět do temnoty, protože jsem si uvědomil, že o bylo, je už za mnou a já jsem teď na správné cestě," zakončil. "A ještě něco. Bůh řekl: cokoli uděláte jednomu z mých maličkých, mně jste udělali. Hledej potřebné, najdeš Boha."
Muž si vyslechl příběh a s knězem se rozloučil. Na chodníku před kostelem seděl špinavý bezdomovec a žádal lidi o peníze nebo o jídlo. Muž, který se právě rozloučil s knězem se žebrákovi obloukem štítivě vyhnul. Kněz, jenž to viděl, zavrtěl hlavou a hlavou mu prolétlo, že cesta tohoto muže k Pánu, bude ještě dlouhá a trnitá.
Muž další neděli nepřišel do kostela, zato se tam objevil jiný člověk. Člověk, ve kterém kněz poznal bezdomovce z minulého týdne. Žebrák se na mších objevoval stále častěji (narozdíl od muže, který zřejmě někde hledal Boha) až nakonec nebylo neděle, kdy by se tam onen bezdomovec neukázal.
Jednou v neděli šel kněz znovu zpovídat. Když vyšel ze zpovědnice, stál tam ten bezdomovec. Kněz se podivil a zeptal se: "Chtěl byste také vyzpovídat?"
On řekl: "Ano, vím, že jsem hříšný." Po zpovědi, se ještě oba zdrželi a povídali si o životě toho bezdomovce. Na závěr řekl žebrák knězi: "Děkuji."
Kněze to zarazilo a otázal se, za co mu muž děkuje. Ten řekl: "Žil jsem v temném tunelu, odbočoval jsem do slepých chodbiček a pak se vracel zpět. Po dlouhé době jsem však na konci tunelu uviděl světlo. Dostal jsem se z dlouhého tunelu ven. Objevil jsem světlo. A to světlo byl Kristus." Muž pak svůj příběh zakončil pouhými dvěma slovy: "Teď věřím..."
Mně se to líbí. A pěkná pointa. Pište dál a nenechte se odradit.
Dovolím si přihřát polívčičku, kdysi jsem napsal podobný příběh, ale ne tak pěkný:
http://znova2010.signaly.cz/1009/posledni-budou-prvnimi
Děkuji za chválu. Určitě si to vaše přečtu ;)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.